Dvě nebo tři věci, co vím o Provo (Brněnská verze)

● 21/06/2012–28/10/2012
Pražákův palác
Experimental Jetset (Danny Van Den Dungen, Marieke Stolk, Erwin Brinkers), Yvona Ferencová (MG), Femke Dekker (My Little Underground)
Archiv výstav

Výstava hostujícího kurátora pro Bienále Brno 2012
Malý osobní archiv amsterdamského hnutí Provo (1965-1967) v expozici připravené studiem Experimental Jetset.

„Zdi a slova, sítotiskové plakáty a ručně tištěné letáky, to byla v květnu 1968 vpravdě revoluční média. Ulice, kde se řečnilo a docházelo k výměně názorů: vše, co je okamžitým zápisem, daným a sdíleným. Promluva a reakce, probíhající ve stejném čase na stejném místě, reciproční i antagonistické.“
(Baudrillard, Utopia Deferred)

Provo bylo amsterdamské anarchistické hnutí, které existovalo pouze dva roky (1965-1967), i když dozvuky jeho existence rezonovaly v Nizozemsku i v zahraničí mnoho dalších let. Hnutí Provo svým konceptuálním aktivismem a spekulativními politickými návrhy (tzv. bílé plány) ovládlo představivost celé jedné generace a jednou provždy ovlivnilo podobu holandské politické a kulturní scény. Jednalo se zčásti o umělecké hnutí a zčásti o politickou stranu – Provo bylo volné uskupení, sdružující jedince s nejrůznějšími ambicemi: podvratné plány, umělecké pohnutky, utopické ideje nebo konkrétní projekty. V letech 1965 až 1967 se tyto motivace a programy na krátkou dobu překryly a daly tak vzniknout jedinečnému hnutí. Hnutí, které roku 1967 zlikvidovalo samo sebe deklarovaným aktem „auto-provokace“.

V prosinci 2010 oslovil ředitel amsterdamského uměleckého centra W139 Tim Voss designérku Marieke Stolk, jejíž otec Rob Stolk byl jedním ze zakládajících členů Provo, protože se chtěl o hnutí dozvědět více. Marieke Stolk je zároveň jednou ze tří členů Experimental Jetset, nezávislého studia grafického designu v Amsterdamu. Připravili jsme tedy pro W139 expozici na téma Provo – malý, osobní (a tudíž nutně neúplný) archiv představující grafickou dokumentaci spojenou s hnutím Provo. Experimental Jetset chtělo touto improvizovanou expozicí interpretovat (subjektivním pohledem) historii hnutí a jeho následných inkarnací, se zvláštním zřetelem na roli Roba Stolka v tomto hnutí a se zaměřením na pojetí tiskaře jako „autora“ nebo aktivisty jako archiváře (a naopak).

Když bylo naše studio vyzváno, abychom se stali hostujícími kurátory jedné z výstav 25. mezinárodního bienále grafického designu Brno, s radostí jsme přijali a po úvaze jsme se rozhodli nabídnout novou verzi původní expozice pro W139 – přizpůsobit výstavu tak, aby odpovídala širšímu mezinárodnímu kontextu a obohatit ji o originály materiálů a překlady.

Dvě nebo tři věci, co vím o Provo se zaměřuje na osobnost Roba Stolka (1946-2001), jednoho z hlavních zakladatelů hnutí Provo. Stolk pocházel ze socialistického dělnického prostředí a aktivistou byl od raného mládí. Jeho angažmá v hnutí Provo ho přimělo stát se tiskařem: Jelikož běžné tiskárny odmítaly přijímat zakázky na podvratné a někdy i ilegální materiály Provo, neměl jinou volbu, než si tyto publikace tisknout sám. V této souvislosti Stolk často citoval amerického novináře A. J. Lieblinga: „Svobodu tisku má ten, kdo vlastní tiskárnu.“

I po likvidaci Provo zůstal Rob Stolk významným představitelem různých post-Provo hnutí, zejména vznikající komunity squatterů a Aktiegroepen Nieuwmarkt (1967-1976). V roce 1969 se podílel na okupaci Het Maagdenhuis a provozoval v zabrané budově tiskárnu. V sedmdesátých letech vydával historický časopis „De Tand des Tijds“ (Zub času). V osmdesátých a devadesátých letech se stal jedním z nejaktivnějších tiskařů amsterdamské kulturní scény a zůstal jím až do své předčasné smrti v roce 2001.

Expozice bude obohacena o výsledky výzkumu, zaměřeného na činnost související s Provo v Československu v šedesátých letech minulého století, jemuž se věnuje nezávislá kurátorka Femke Dekker.

MOHLO BY SE VÁM TAKÉ LÍBIT

ART IS HERE: Nové umění

Pražákův palác
Stálé expozice
Nová expozice přináší vybrané kapitoly a příběhy umění po roce 1945.  Její osu tvoří umělecká sbírka a archiv Jiřího Valocha – klíčové osobnosti nejen…

Barevné dopoledne: Povoláním architekt

● 27/6/2024, 10−11.30 H
Jurkovičova vila
Děti a rodiny, Program
Jaké existují druhy staveb, k čemu jsou určené a kdo je vymýšlí? Ano, je to architekt. V Jurkovičově vile si povíme, kde Dušan Jurkovič…

Dušan Jurkovič. Architekt a jeho dům

Jurkovičova vila
Stálé expozice
Vlastní vila Dušana Jurkoviče z roku 1906 patří k vrcholným příkladům modernistické architektury inspirované britskou a vídeňskou tvorbou s prvky lidového umění nejen v Brně. Výstava…