SBÍRKY

Prostřednictvím online katalogu prezentuje Moravská galerie v Brně veřejnosti své sbírky obsahující téměř 200 tisíc uměleckých předmětů nejrůznějšího charakteru. Zařazuje se tak po bok světových galerií a muzeí, které poskytují on-line veřejnosti informace o svých sbírkách umění, jež schraňují.

SBÍRKY STARÉHO UMĚNÍ

Sbírky starého umění a umění 19. století se vyvíjejí kontinuálně již od roku 1917 v rámci obrazárny Františkova, později Moravského zemského muzea v Brně. K nejstarším a nejcennějším akvizicím patří obraz Petera Paula Rubense Hlava Medusy, ve třicátých a čtyřicátých letech 20. století se v době působení evropsky proslulého medievisty Alberta Kutala podařilo shromáždit unikátní soubor středověkých památek, např. práce Mistra Rajhradského oltáře.
Z umění raného novověku lze vyzdvihnout cenný soubor děl pozdně barokních autorů z okruhu vídeňské Akademie, jakými jsou Franz Anton Maulbertsch, Josef Winterhalder ml., Ondřej Schweigl. Rovněž kolekce 19. století svým složením odráží blízkost Vídně, takže vedle předních umělců tohoto období působících v Čechách a na Moravě, jakými byli Antonín Machek, Josef Führich, Josef Mánes, Julius Mařák, Antonín Chittussi, Antonín Slavíček, Joža Uprka či Alois Kalvoda, zahrnuje prvotřídní práce vídeňských tvůrců, mezi kterými jsou Friedrich von Amerling, Ferdinand Georg Waldmüller a Hans Makart.

SBÍRKY MODERNÍHO A SOUČASNÉHO UMĚNÍ

Založení sbírky moderního umění se odehrálo současně se vznikem samotných děl, a to již na počátku 20. století. Akvizice české moderny začal systematicky zakupovat první ředitel tehdejšího muzea Jaroslav Helfert. Albert Kutal jako odborník převážně na gotické umění se zasloužil koncem 20. a na počátku 30. let také o formování souboru moderního českého umění. Významnými přírůstky z této doby jsou například Hráči a Prométheus od Antonína Procházky a díla od Emila Filly, Josefa Šímy nebo Jaroslava Krále.
Nejvýznamnějšího rozšíření se sbírka dočkala po roce 1945, jejíž exponáty byly v rámci stálé expozice prvně vystaveny v roce 1970. Meziválečnou avantgardu reprezentují díla českého poetismu, artificialismu a projevů poznačených. Čtyřicátá léta zastupují díla reagující na válku, práce umělců Skupiny 42 a Skupiny Ra. Proud českého informelu je prezentován pracemi Mikuláše Medka, Roberta Piesena, Josefa Istlera a dalších. Výtvarné tendence druhé poloviny dvacátého století zastupují ukázky z tvorby například Adrieny Šimotové, Jiřího Johna, Václava Boštíka, Jiřího Koláře, Michaela Rittsteina, dále brněnských výtvarníků Dalibora Chatrného, Miroslava Štolfy a dalších.

ARCHIV A SBÍRKA JIŘÍHO VALOCHA

Sbírka Jiřího Valocha byla dosud nejkomplexněji prezentována jako součást stálé expozice ART IS HERE: Nové umění, jejímž smyslem je prezentovat lokální výtvarnou scénu s jejími mezinárodními přesahy a konexemi.
Základním těžištěm sbírky jsou umělecké tendence, které se na české a mezinárodní scéně začaly prosazovat od počátku 60. let. Řada děl obsažených ve sbírce je spojena s Valochovou kurátorskou činností v Domě umění města Brna, kde působil od poloviny 60. let do roku 2002. Velkou část sbírky tvoří umělecký materiál dokládající historii efemérních projevů, které jsou zpětně doloženy v podobě fotografické či textové dokumentace. Například koncept Neviditelné sochy od německého autora Josepha Beuyse reprezentuje jím signovaná pohlednice.
Společně se sbírkou byl Moravskou galerií v Brně převzat také archiv, jehož prostřednictvím nejenže lze zmapovat Valochovu uměleckou a kurátorskou činnost, ale zároveň můžeme získat široký obraz o historii brněnské konceptuálně orientované scény.

SBÍRKA GRAFICKÉHO DESIGNU

V roce 1961 po sloučení Uměleckoprůmyslového muzea s obrazárnou Moravského muzea a po vzniku Moravské galerie byla v rámci umělecko-průmyslových sbírek ustavena samostatně sbírka užité grafiky, jejímž základem se stala sbírka plakátů, která byla do té doby součástí sbírkových fondů knihovny.
Po přijetí nové koncepce struktury v roce 2001 se v rámci Moravské galerie v Brně ustavilo samostatné oddělení grafického designu. Sbírka je v současné době orientována na český a světový plakát a grafický design. Vzhledem k dlouhodobému věhlasu brněnského bienále, které je nadále hlavním zdrojem četných akvizičních zisků, je sbírka systematicky budována a má jedinečné postavení svými republikovými i zahraničními výstavními aktivitami a zapojením do odborných mezinárodních projektů. Od roku 1994 je díky trvalé a dlouhodobé spolupráci na výzkumných projektech s katedrou dějin umění a designu Univerzity v Manchesteru sbírka orientována na poválečný plakát zemí střední a východní Evropy. V současné době má sbírka cca 30 000 sbírkových předmětů.

SBÍRKY UŽITÉHO UMĚNÍ A DESIGNU

Prvními sbírkovými předměty, které Moravské průmyslové muzeum nakoupilo, byly exponáty představené na světové výstavě ve Vídni v roce 1873. Původní záměr shromažďovat příklady výrobků rozdělených do pěti sekcí – uměleckoprůmyslové, stavební, mechanické technologie, chemické technologie a textilního průmyslu – se postupně rozmělňoval a sbírka se obohacovala podle preferencí ředitelů a dobových nálad. Ukázky uměleckých řemesel se neorientovaly jen na Moravu. Zahrnovaly celou Evropu včetně ve své době vyhledávaných kolekcí asijského umění a řemesla. Snaha o větší systematičnost a přehlednější členění se spojuje až se vznikem Moravské galerie v roce 1961. Sbírkový fond se rozčlenil podle materiálového členění – kov, sklo, keramika, dřevo, papír a textil. S tímto roztříděním se pracuje dodnes. Novou kategorií, která nově propojuje jednotlivá sbírková oddělení, je sbírka designu. S touto novodobou kategorií se také zpřesňuje zájem Moravská galerie o současný design, módu a jejich umělecké přesahy. 

KNIŽNÍ SBÍRKY

Sbírka rukopisů a starých tisků, ustanovená teprve v roce 2002, byla po léta uchovávána a doplňována v knihovně Moravské galerie v Brně jako speciální historický knižní fond. Počátky tohoto souboru starých vzácných knih jsou spjaty s budováním knihovny a sbírek v nově vzniklém Moravském uměleckoprůmyslovém muzeu v 70. letech 19. století. Sbírka v současnosti zahrnuje různorodé projevy knižní kultury jako rukopisy, inkunábule, staré tisky, tisky 19. století, mapy a plány, grafiky a rovněž i faksimile. Cenné exempláře představují památky prvotiskové knihtiskařské produkce a bohemikální tisky 16. století.
Sbírka bibliofilií a knižní vazby byla rozvíjena zejména od počátku šedesátých let 20. století. Soubor byl jako sbírka ustanoven v roce 1989. Knižní exempláře byly získávány z významných brněnských bibliofilských sbírek, např. velká část sbírky Mojmíra Helceleta. Vynikajícím způsobem je v Moravské galerii v Brně zastoupen Josef Váchal, Jindřich Svoboda, ze současných tvůrců např. Eliška Čabalová, Jan Perůtka a Jiříh H. Kocman.
Bibliofilské tisky zahrnují hlavně českou produkci 20. století – Sáňkovy tisky, Florianovo Dobré Dílo, Pojerovu Atlantis, Pourovu edici, Symposion Rudolfa Škeříka, Družstevní práci, Aventinum a Melantrich. Současnou produkci představuje řada bibliofilií vydaných brněnským Františkem Janásem a zejména knihy pražského bibliofilského vydavatelství Aulos.

SBÍRKA FOTOGRAFIE 

Sbírka byla založena v roce 1962 a patří k nejstarším evropským sbírkám umělecké fotografie v muzeích umění. V současné době má v držení kolem 35 000 pozitivů, provedených ve všech známých fotografických technikách a pokrývá historii média na území bývalého Československa a Rakouska-Uherska.
Za dobu šedesátileté historie představila sbírka své fondy v rámci stovek výstav doma i v zahraničí a vytvořila jedinečné konvoluty fotografií, z nichž se zejména piktoriální fotografie a avantgardní fotografie z doby mezi dvěma světovými válkami, vřadily do mezinárodního kontextu. Sbírkové předměty jsou uchovávány v podzemním depozitáři s řízeným klimatem. 
Od přelomu tisíciletí se sbírka věnuje také sbírání videoprodukce a přebírání, zpracovávání a prezentaci pozůstalostí významných domácích fotografů (Jan Svoboda, Dagmar Hochová, Jiří Jeníček ad.). V rámci této aktivity se do sbírky dostaly autorské archivy negativů, jejichž objem je odhadován na více jak půl milionu obrazových políček.