Současná výstava Boudník v Moravské galerii se snaží poukázat na to, jak před více než padesáti lety zasáhlo Boudníkovo vystoupení brněnskou neoavantgardní uměleckou scénu a Brněnskou bohému. Kromě toho má ambici podtrhnout významný inovativní moment ve výstavní prezentaci Vladimíra Boudníka prostřednictvím vystavení grafických matric rovnoprávně s tisky, čímž pokládá důraz na procesuální a performativní část jeho tvorby.

V jedné z podkapitol jde výstava dál do minulosti a odkrývá předpoklady vřelého Boudníkova brněnského přijetí a porozumění, které předznamenal neortodoxní surrealismus v pojetí Václava Zykmunda a Miloše Korečka kolem poloviny čtyřicátých let.

Z opačného konce časové osy české výtvarné scény jsou na výstavě zastoupeny práce současných umělkyň a umělců, které zviditelňují a komentují klíčové momenty Boudníkovy tvorby a biografie, byť z různých pozic. Boudník se tak vrací do Brna jako aktuální problém, což chápeme jako formu pocty.