V sobotu 26. května se otevřela v pavilonu G1 brněnského Výstaviště výstava Avant Garde. Ačkoliv se výstava koná v rámci oslav 100 let výročí vzniku samostatného československého státu, vybrali si autoři výstavy pohled do budoucnosti, nikoliv do minulosti. Architektonický koncept „svobodného města“, které navrhli renomovaní architekti z H3T, bude osazen originálními instalacemi českých designérů. Výstava vznikla ve spolupráci s festivalem Designblok a Moravskou galerií v Brně, kurátory výstavy jsou Jana Zielinski, Jiří Macek, Ondřej Chrobák a Jan Press.
Skulpturální architektura H3T, která na 5 500 m2 tvoří základ pro výstavní koncept a je platformou pro hlavní myšlenku výstavy – jak bude vypadat naše blízká budoucnost a co může design do této budoucnosti přinést. V době, kdy téměř vše prochází lidskou rukou, která věci formuje a přetváří, přichází autorský kolektiv s konceptem otevřeného, vlastně provizorního města/struktury, které v sobě obsahuje náměstí s památníkem, chrám i pěší zónu a přitom není žádnou architektonickou studií o budoucnosti. „Výstavou Avant Garde chceme navázat na nejprogresivnější snahy v českém designu posledních sta let. Chceme ukázat myšlenkově budoucnost, jakési svobodné město, které bude přístupné kreativitě tvůrců i návštěvníků. Vznikne struktura, do které se nastěhují designéři a umělci se svými instalacemi a představí nám své vize a názory na to, co nás čeká,“ vysvětlili spolukurátoři výstavy Jana Zielinski a Jiří Macek.
Tadeáš Podracký vytvořil futuristickou jednotku, moderní chýši zbavenou kulturních stereotypů a nároků na obydlí. Lucie Koldová připravila instalaci Věž poslání komponovanou ze šesti prskavkovitých světel. Hledáním a nalézáním nejen smyslu života se zaobírá Bludiště Jana Plecháče a Henryho Wielguse, Michal Strach ve své Dílenské kapli staví vedle sebe předměty jako artefakty v prostoru pomyslné dílny, Tereza Rosalie Kladošová a Anna Štěpánková připravily instalaci Městozměn, které návštěvníky zláká k objevování a snění a třeba jim i změní život. Na všechny instalace shlíží gigantická socha prvního československého prezidenta od Maxima Velčovského. „ModelMasaryka nebude posvátná nedotknutelná ikona, jakdodnes Masaryk funguje ve formě pomníků, ale živý objekt, součást veřejného prostoru, do kterého můžeme vstoupit a být jeho součástí. Můžete si mu sednout na rameno a vyzpovídat se do ouška, hrát si v něm, nebo si pod ním udělat piknik. Můžete na něm skotačit a hlavně o něm můžete přemýšlet. Snažil jsem se, aby se pozorovatel stal symbolicky fyzickou součástí příběhu TGM, protože tak to je i ve skutečnosti, jenom na to často zapomínáme“, vysvětluje Velčovský.
Jednotlivé instalace se dohromady pojí ve Svobodné město, kde návštěvníci najdou vše, co k městu patří – náměstí, dětské hřiště, kino, byt, dílnu, reklamy, poutače, chrám i sklad. Právě pomyslnému skladu minulosti je věnovaná zásadní část instalace nazvaná Archiv kódů, která představuje slavné předměty, české designové ikony. Cibulák od Jiřího Pelcla, legendární Tatru 78, svítidlo od Bořka Šípka, stavebnici Merkur, židli Vlastislava Hofmana, moravský kroj, traktor Zetor nebo Baťovy cvičky. „Výstavou chceme otevřít otázky, které souvisejí s budoucností. Začít se ptát a snít, aby byla co nejkrásnější a aby v ní byl prostor pro odvážné činy, svobodu i fantazii, tak jako tomu bylo v roce 1918, kdy design a umění patřily k hlavním nástrojům budování mladé republiky,“ doplňují kurátoři.
