V únoru roku 1968 uskutečnil Jiří Valoch v brněnském Domě umění výstavu Počítačové grafiky (reprízovaná v Oblastní galerii v Jihlavě, březen 1968 a v Oblastní galerii ve Zlíně, duben 1968). O půl roku tak předstihnul konání dnes již historicky kanonizované výstavy Cybernetic Serendipity (kurátorka: Jasia Reichardt, ICA, Londýn, srpen 1968); dobově prezentované jako vůbec první mezinárodní výstavy zaměřené na vztah mezi uměním a technologií. 

Výstava počítačového umění, která proběhne v rámci výročí Valochova kurátorského projektu z roku 1968, se zaměří na historickou reflexi fenoménu vzniku počítačového umění v 60. a 70. letech. Představí tvorbu nejenom autorů zastoupených ve Valochově projektu z roku 1968, jenž spadá do oblasti počátků počítačové grafiky, ale bude reflektovat také použití počítačových procesů při vzniku malby, architektonických realizací (u nás především Zdeněk Sýkora), ale i první vizionářské proklamace a kritické reflexe vlivu automatických procesů na oblast konceptuálního umění a vizuální kultury vůbec, které byly například stěžejním prvkem činnosti skupiny Nové Tendence (1961-1973, Chorvatsko). Koncepce výstavy tak v obecném slova smyslu bude poukazovat na společné souřadnice v práci umělce a vědce. Zaměří se na otázky proměny výtvarného jazyka v okamžiku, kdy se do jeho výrazových možností zapojuje možnost regulované náhody, systému a automatického procesu.

Výstava a publikace jsou výstupem institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace (DKRVO), poskytnuté Ministerstvem kultury ČR.