Budova Uměleckoprůmyslového muzea Moravské galerie v roce 2021 získala nový koncept: ART DESIGN FASHION. Předesílá jím, že muzeum se věnuje nejen samotnému designu, ale také módě a vztahu designu a umění. Návštěvníky čeká stálá expozice, výstavy i nové zázemí, které exkluzivně pro Moravskou galerii připravili přední čeští designéři. Změněná podoba Uměleckoprůmyslového muzea v Brně představuje pomyslnou výkladní skříň českých designérů a jejich produktů. Tento mnohovrstevnatý koncept nemá co do rozsahu a kvality v České republice obdoby.
Při úpravách interiéru šlo galerii především o zakomponování myšlenky prezentace současných designérů prostřednictvím jejich návrhů interiérových prvků a prostor. Do příprav tak galerie zapojila Maxima Velčovského, Radka Wohlmutha a studio edit!, Evu Eisler, Davida Karáska, studio Olgoj Chorchoj nebo Marka Štěpána.
Aktuální intervence v expozici:
Krištof Kintera – Démon růstu
2000+
Spolu se znovuotevřením brněnského Uměleckoprůmyslového muzea se veřejnosti poprvé představila nově koncipovaná sbírka současného designu a módy. Jak její název 2000+ napovídá, sbírka mapuje projevy na poli designu a módy od počátku nového milénia.
Důležitým impulzem pro ustavení sbírky se stal „pandemický“ Open Call: Design pro Moravskou galerii, který proběhl v roce 2020. Do výzvy přihlásilo 268 autorek, autorů, dvojic a studií se skoro šesti stovkami prací, z nichž odborná porota vybrala konečných 68 děl. Pod hlavičkou 2000+ Fashion jsou nově prezentována také ikonická díla Liběny Rochové, přední české návrhářky, která darovala Moravské galerii rozsáhlou kolekci oděvů a doplňků z posledních třiceti let své tvorby. Dále sbírku 2000+ doplňují díla získaná z retrospektivních výstav Maxima Velčovského a studia Olgoj Chorchoj, které se obě uskutečnily v roce 2016 a symbolicky odstartovaly mapování současného designu v dramaturgii Moravské galerie.
Expozice 2000+ nabízí první průřezový pohled sbírkou organizovanou do šesti kategorií, které popisují obecné tendence v současném designu: Nostalgia, Emo, Ars, Fér, Funkce a Vize. Tyto kategorie navíc tvoří protiklady na pomyslné škále. Například práce zařazené do skupiny Nostalgia hledají své předlohy v minulosti, těží ze vzpomínek na dětství a dokonce zachraňují tradiční řemesla jako třeba modrotisk. Na opačném pólu jsou práce řazené do množiny Vize, které testují technologie a materiály budoucnosti. Práce s nálepkou Emo útočí na emoce a abstraktní ideál krásy, zatímco ty Férové nahrazují estetické ideály hesly udržitelnost, upcykling nebo odpovědnost. V kategorii Ars se užitkovost předmětů mění v samoúčelnost vlastní jen umění a jejím přímým opakem jsou logicky předměty, jejichž primární kvalitou je Funkce.
POSTMODERNA
Postmoderní stylové formy tvoří v československé vizuální kultuře sice poměrně jasně ohraničenou epizodu, přesto velmi zásadní. V rychlém sledu se střídaly i významy, které na sebe postmoderní tvarosloví nabíralo – od provokativního nositele svobodného názoru před rokem 1989 přes stvrzovatele nové politické a společenské situace po roce 1990 až po karikaturu malosti a tvůrčí impotence v jejím závěru. Význam a dopad postmoderny je pro československou situaci velmi specifický zvláště pak proto, že je součástí mentálního i faktického rozpadu nereformovatelného socialistického režimu. Je průvodní formou proměny československé společnosti od totalitního režimu k otevřenému demokratickému systému. Postmodernu v Československu tak můžeme vnímat jako přechodový rituál od komunismu ke společenské a ekonomické transformaci 90. let 20. století.
JESKYNĚ: PANORAMA DESIGNU
Design je spojen s rozvojem sériové výroby ale také skutečností, že člověk se u výrobků, které vytváří, vždy snaží, aby nová židle byla pohodlná, čajová konvice se dobře držela nebo aby se lampa mohla jednoduše polohovat. Snahou designu je každé chytré využití technického objevu, materiálu či uspokojení nové potřeby završit kultivovaným nebo nápaditým tvarem, barvou, povrchem. V moderní době na to ale už nestačí jen um řemeslníka a je potřeba pracovat i s myšlenkou a vizí designéra.
Vzhledem k tomu, že průmyslová historie Brna, Moravy a českých zemí je mimořádně bohatá, rozhodli jsme se vyprávět příběh designu právě pomocí produktů, které vznikly na tomto území. Pojďme tedy přehlédnout panoráma předmětů, jež nám nastiňují jedinečný a neopakovatelný příběh designu, který je zároveň dostatečně nosný, abychom porozuměli principům, na kterých design věcí stojí.
BLACK & LIGHT DEPO
Součástí expozice je také otevřený depozitář skla, keramiky a porcelánu, jehož autory a kurátory jsou Maxim Velčovský a Radek Wohlmuth. Na realizaci se podílelo také architektonické studio edit!.
Depozitář tvoří dvě místnosti muzea a je pojatý jako modulární mobiliář, který chce odbourat vžité psychologické bariéry mezi návštěvníkem a vystavenými předměty. Vitríny přehlcené předměty a evokující „klasickou“ depozitární praxi střídají provzdušněná místa jen s několika málo solitéry. Principem výběru není jen rozdělení na volné a užité umění či datace, ale například také technika, technologie, barva nebo téma. V prosklených boxech je možné spatřit také drobné scénické inscenace či sbírky kuriozit, třeba pivních půllitrů. Intenzivnější návštěvnický zážitek je dosažen výraznou barevností, optickým i symbolickým prvkem bílé a černé. Na této bipolární linii se také zakládá koncept otevřeného depozitáře, ve kterém sklo představuje transparentnost, keramika naopak hutnost.
MRAK
Interaktivní objekt s názvem „Mrak“ na terase Uměleckoprůmyslového muzea, který navrhl architekt Marek Štěpán. Mrak sám o sobě vytváří a zdůrazňuje vstup do muzea ze strany městského centra. Je navržený jako pneumatický polštář s vnitřním přetlakem o dvou vrstvách. Tyto vrstvy tvoří synklasticky zakřivená prostorová plocha z matné fólie ETFE půdorysného tvaru ledviny. Polštář je zajištěn sítí z nerezových lan nad horní a pod spodní fólií proti nadměrnému průhybu vlivem větru a sněhu. Uvnitř polštáře jsou říditelná RGB světla, která vydávají vnitřní záři, metafyzické světelné atmosféry či obrazy pohyblivých matric. Kromě světla může „Mrak“ vydávat i zvuky, které jsou podobně jako u světla odezvou na podněty z okolí nebo mohou být součástí záměrně komponované audiovizuální show. Multimediální činnost „Mraku” se bude soustředit hlavně na speciální příležitosti a akce Uměleckoprůmyslového muzea.
Nad expozicí převzali záštitu:
PhDr. Lubomír Zaorálek
JUDr. Alena Schillerová, Ph.D.
JUDr. Markéta Vaňková, primátorka statutárního města Brna
Ing. arch. Vojtěch Mencl, starosta městské části Brno-střed
Mgr. Jan Grolich, hejtman Jihomoravského kraje
Financování:
Projekt realizace UMPRUM byl spolufinancován Evropskou unií v rámci Integrovaného regionálního operačního programu a Ministerstvem kultury
Hlavní mediální partneři expozice ART DESIGN FASHION:
Česká televize, Český rozhlas
Hrdý mediální partner expozice 2000+ Fashion:
Vogue
Mediální partneři expozice ART DESIGN FASHION:
Artmap, Art&Antiques, Art of Living, Czechdesign, Designum, Dolce vita, Elle Decoration, Era21, Heroine, KAM v Brně, Top Fashion, Šalina
Partneři:
Univerzitní kino Scala, Railreklam, Technické sítě města Brna
Stavební obnovu budovy a realizaci konceptuálního objektu Mrak provedla společnost IM Development, s. r. o.
Vybavení Uměleckoprůmyslového muzea a akvizice do sbírek Moravské galerie byly podpořeny členy Asociace českého průmyslového designu.
