Václav Ryčl (1966–1994) vzbudil pozornost syrovými, existenciálně naléhavými texty, vydanými posmrtně brněnským nakladatelstvím Petrov. Součástí jeho pozůstalosti – tichého svědka zápasu talentu s nemocnou psychikou – jsou ale i zajímavé fotografie, kresby a filmy, které veřejnost zatím nezná.

Český básník, prozaik a fotograf Václav Ryčl (1966-1994) se řadí mezi autory, kteří jsou známí spíše svou literární činností (sbírky Pavilon číslo 13 a Život je hrozný společník). Autor se ovšem krátce, ale intenzivně věnoval i fotografii a filmu. Výstava bude prvním nahlédnutím do této zatím téměř neznámé oblasti.
Hlavním cílem projektu není ukazovat fotografie a filmy (často privátního charakteru) jako „Dílo“, ale jako záznamy motivované patologickou psychickou dispozicí autora. Jako zápisy s terapeutickým účinkem, který nebyl bohužel dostatečně silný, aby odvrátil autorův dobrovolný odchod ze světa. Metaforicky: pohled do schizofrenní hlavy, v níž se prolínají obrazy s texty a hlasy.