Rudolf Koppitz (1884-1936) je jedním z nejvýznamnějších dnes znovu objevovaných rakouských umělců českého původu. Patří mezi význačné představitele rakouské fotografie z řad zastánců tradicionalistické „umělecké fotografie“, kteří si oproti dobově aktuálním avantgardním výbojům podrželi četné reminiscence na secesi a symbolismus. Nejvýznamnější jsou jeho inscenované, často mnohafigurální akty plné symbolických odkazů, ale pozornost si zaslouží také jeho krajiny a fotografie ze života venkovských obyvatel.

Jeho díla jsou charakteristická důrazem na formu, hru světelných linií a ploch a na práci se stínem. S pomocí barevného gumotisku, pigmentového nebo bromolejového tisku vytvářel velkoformátové práce, které se pro jeho současníky staly příkladnými vzory uměleckých nároků fotografie.

Jeho první monografickou výstavu v České republice, doprovázenou také katalogem podávajícím ucelený přehled celoživotního díla autora, kterého můžeme právem řadit na přední místa i v rámci dějin české fotografie, připravila rakouská historička fotografie Monika Faber.

Výstava vznikla ve spolupráci Moravské galerie v Brně a Photoinstitut Bonartes.