Josef Hoffmann byl architekt a designér první poloviny 20. století světového měřítka. Jeho rodný dům v Brtnici patří mezi místa, která si zvykli vyhledávat lidé takzvaně z oboru (teoretici, designéři, architekti). Široké veřejnosti v České republice však zdaleka není tak známý, jak by si dle svého významu zasloužil.
Koncepce stálé expozice vychází z tohoto stavu povědomí a měla by uspokojit všechny zájemce o dílo Josefa Hoffmanna. Hlavním tématem stálé expozice jsou inspirace. Stanovení tématu vychází ze zažitého vnímání Brtnice jako jednoho ze základních inspiračních motivů Josefa Hoffmanna, jako místa, které hluboce miloval, což vyjádřil v úvodní části své autobiografie. Sbírky Rodného domu Josefa Hoffmanna také obsahují jedinečnou kolekci etnografických předmětů (lidové výšivky, nábytek). Kolekce je torzem Hoffmannovy sbírky, kterou si budoval za účelem vytvoření pramenné základny pro vlastní tvorbu.
Vedle těchto motivů jsou v expozici popsány další, již více známé inspirace Hoffmannovy tvorby (vliv Otto Wagnera, britské kultury atd.), které jsou představeny na příkladech architektonické i uměleckořemeslné tvorby. Vedle nejdůležitějších Hoffmannových realizací (sanatorium v Purkersdorfu, palác rodiny Stoclet v Bruselu, vila Sonji Knipsové ve Vídni) je zvýšený důraz kladen na realizace na území České republiky (hostinský dům Poldi v Kladně, venkovské sídlo rodiny Primavesi v Koutech nad Desnou, vila Fritze Grohmanna ve Vrbně pod Pradědem, vila Sigmunda Berla v Bruntále). Nejdůležitější architektonické realizace jsou představeny ve formě modelů a jsou doplněny příklady uměleckořemeslné tvorby, fotografiemi, kresbami a texty.
Expozici připravila Moravská galerie v Brně společně s MAK – Muzeum užitého umění, Vídeň. Expozice je součástí projektu „Architektura a interiérový design ve střední Evropě na počátku 20. století. Josef Hoffmann a Dušan Jurkovič“, který byl finančně podpořen grantem EU Culture. Příprava expozice získala rovněž podporu Nadace české architektury.
