Ján Mančuška: Čas Příběh Prostor

4/3/2016 – 22/5/2016
Pražákův palác
Vít Havránek
Archiv výstav

Čas Příběh Prostor je výstavou díla, které zde zůstalo bez svého autora Jána Mančušky, zesnulého před čtyřmi lety.

Ján Mančuška (1972-2011) vstupuje na výtvarnou scénu ve druhé polovině devadesátých let společně se členy skupiny bj (Josef Bolf, Ján Mančuška, Jan Šerých, Tomáš Vaněk). Jeho práce se v té době vzdáleně hlásí k československým vernakulárním variantám konceptualismu šedesátých a sedmdesátých let (Stano Filko, Jiří Kovanda ad.). Ve shodě s o něco starší skupinou „pondělí“ Mančuška promýšlí principy výtvarné tvorby z perspektivy některých poststrukturalistických textů (R. Barthes, J. F. Lyotard, C. Lévi-Strauss) a kulturního relativismu. Tvorba je pro něj angažovaností v procesu historické reflexe jazyka a forem zobrazení, což je názor stojící v opozici k tradičně expresivním, surrealistickým a romantizujícím východiskům českého i slovenského umění.

Se vzrůstajícím internacionálním ohlasem v polovině prvního desetiletí 21. století se v jeho tvorbě začaly jasně diferencovat dvě linie, jež se v díle stabilně prolínají. Na jedné straně rozvíjel post-konceptuální uměleckou tradici, jež aktivně problematizuje jazyk v procesu vyprávění (jazyk literární, jazyk videa, performance i filmu). Na straně druhé rostl jeho zájem o sdělování – často existenciálních, skutečných příběhů. Pohyb mezi elementy těchto dvou spekter – umělostí jazyků a tíživostí sdíleného příběhu bychom mohli označit za hlavní těžiště jeho projevu.

Ján Mančuška usiloval o vytvoření nové schopnosti jednání v umělecké teorii i praxi. Tuto potřebu vnímal jako nutné překlenutí rozporu přítomného v umění před i po pádu berlínské zdi. Umělci a umělkyně z bývalé východní Evropy se podle jeho názoru buď upínali k národním uměleckým formám a tradicím, anebo bez výhrad mluvili jazykem i tématy internacionálního provozu. Nová schopnost jednání umělce, jak ji Mančuška uskutečňoval, měla tento rozpor překlenout. Ať se vracel k historii avantgard (sympozium authentic structures), vynalézal nové formy, nebo psal esejistické texty, vždy až násilně propojoval internacionální perspektivu se zkušeností spojenou s místem a specifickou historickou zkušeností (ready-made příběhy, f. kafka, j. hiršal ad.).

Mančuška koncipoval výstavy jako prostorově i časově proměnlivé události. Ve výstavě Čas Příběh Prostor, která cituje jednu z jeho skic, se přikláníme k organizaci děl v chronologické posloupnosti. Práce byly vybrány s ohledem na čtyři sekvence formující se kolem problému figurujícího v názvu výstavy:

– soubor „nonspektakulárních“ instalací (jež vznikaly v negativní reakci na umělecké postupy v devadesátých letech užívající reklamu, marketing a jazyk spektáklu);

– prostor v textu. text zaplňující prostor vyprávěním nalezených příběhů;

– uspořádání pohyblivých obrazů. v časech;

– a v posledku divadelní vyprávění příběhů podřízené manipulaci s rozdrobeným časem. Návštěvník na výstavě nalezne také kresby, studie a dobové materiály, které tvořily zdrojový materiál, anebo sekundární didaktický aparát (rozhovory v tisku) zaplňující pracovnu – kancelář post-konceptuálního umělce přelomu tisíciletí.

Výstavu doprovází rozsáhlá obrazová publikace s řadou autorových textů i teoretických statí, která vznikla v koedici švýcarského vydavatelství jrp|ringier a nakladatelství tranzit.cz.

Výstava je realizována s finanční podporou Ministerstva kultury.

MOHLO BY SE VÁM TAKÉ LÍBIT

Kateřina Handlová. Záznam mizení

● 25/4/2025 – 29/3/2026
Jurkovičova vila
Design, Výstavy
Sklo v podání Kateřiny Handlové namnoze překračuje své hranice. Přináší nové motivy, postupy, přidané materiály, staví archetypální tvary nebo funkční objekty do nečekaných vztahových struktur,…

Umění do kapsy

Místodržitelský palác
Stálé expozice, Výstavy
Inspirací k vytvoření edukační expozice se stala Rozum do kapsy – malá kapesní encyklopedie, která již více než 50 let osvětluje cesty školních let…

Výstavní intervence Argentinský experiment: CayC a ČSSR

● 18/4 – 5/10/2025
Pražákův palác
Stálé expozice, Výstavy
V roce 1968 byla v Buenos Aires založena progresivní instituce CAyC, kterou založil umělec, teoretik a podnikatel Jorge Glusberg. Naprostou „geopolitickou“ novinkou v činnosti…