Výstava sleduje paralelní procesy modernizace a ženské emancipace, které doprovázely vznik a rozvoj české moderní kultury a které kulminovaly v meziválečné době. Jedním z klíčových svorníků těchto procesů byla postava nové – civilizované a moderní – ženy, jejíž modifikace se souběžně objevovaly rovněž jinde v Evropě. Tato postava se stala jedním z důležitých emblémů nově založeného státu – i skrze ní se první československá republika prezentovala dovnitř a navenek jako moderní, pokrokový a demokratický stát.

Jedním z hlavních cílů výstavy je prezentovat různé podoby a poslání moderní/civilizované ženy: ženy nezávislé, pracující a bojující, která se svým vzhledem, chováním a produkcí měla oprostit od ženy „staré epochy“. Důležitým bodem je také její ztvárnění meziválečnými českými umělci, designéry, architekty, fotografy, publicisty či filmaři – a to jak muži, tak ženami.

Výstava je rozložena do šesti oddílů: Civilisovaná žena a Výstava moderní ženy (odkazující ke stejnojmenné výstavě z přelomu let 1929 a 1930, která se konala v brněnském Pavilonu Aleš), Res publica: Veřejná žena (jak postava civilizované ženy zasahovala do veřejného prostoru, mimo tradiční sféru domova – v kavárnách, ulicích, v ženských spolcích nebo politice), (P)odívání: Módní a konzumní žena (obracející se k ženskému tělu, a to na pozadí reformy ženského ošacení), Tělo-cvik: Sportovní a zdravá žena (týkající se reformy těla navazující na rostoucí zájem o sport či stravování), Rychlost a technologie: Mašinizovaná žena (věnuje se vztahu genderu a technologie, zobrazuje ženu jako mobilní a technicky zdatnou) a Čtyři stěny: Domestikovaná žena (orientace na domácnost a bydlení a realizace ženy v soukromém prostoru).

Nad výstavou převzala záštitu:
JUDr. Markéta Vaňková, primátorka města Brna

Partneři:
Národní filmový archiv
Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze