Existence Brněnského Devětsilu, celým názvem „Brněnský Devětsil, svaz pro propagaci a tvorbu novodobé činné kultury“, představuje pozoruhodnou a neprávem opomíjenou kapitolu brněnského kulturního života. Jde o uskupení, které má na rozdíl od jiných literárních a uměleckých spolků globální a internacionální ráz. Krátká činnost Brněnského Devětsilu, ohraničená léty 1923-1927, nepředstavovala pouze úzce vymezenou regionální aktivitu, ale lze ji vnímat i jako důležitý počin v širším poli moderní kultury. A to nejen v rámci brněnského kulturního života, ale i v rovině popularizační, politické a novinářské.   

Výstavní projekt se pokouší prezentovat zejména multimediální přesahy brněnské avantgardy. Jedním z ohnisek zájmu některých členů Brněnského Devětsilu byla filmová tvorba. Filmová avantgarda se realizovala v publicistické a kritické činnosti jednoho z jeho zakladatelů Artuše Černíka. Černík spolu s dalšími brněnskými autory jako byl Ctibor Haluza, Čestmír Jeřábek či Jiří Mahen se rovněž zabývali psaním nerealizovaných filmových poetistických scénářů a libret. Tyto dochované filmové či fotogenické básně představují zajímavý materiál nejen pro sledování proměn českého filmového myšlení. Spolu s obrazovými básněmi reprezentují nejryzejší formu realizací teoreticky formulovaných představ a koncepcí devětsilské avantgardy.