Václav Hollar (1607-1677)
V letošním roce uplyne 400 let od narození Václava Hollara, proslulého německého rytce s českými kořeny, který od roku 1637 působil v Londýně. Výstava představí na desítku jeho prací, z nichž vyniká například cyklus ženských krojů s názvem Ornatus muliebris (1639) nebo grafické listy zobrazující prostřednictvím ženských postav Čtyři roční doby. Hollar dosáhl svého uměleckého […]
Eva Kmentová: Deník díla
Sochařka Eva Kmentová (1928-1980) je klíčovou osobností českého umění druhé poloviny dvacátého století. Byla členkou legendární umělecké skupiny Trasa. Postupně našla svůj jedinečný výtvarný jazyk v použití nových materiálů, které jí umožnily vyjádřit, co chtěla: otisky, ať už v betonu, sádře nebo na papíře vypovídají o snaze zachytit pomíjivé lidské gesto i život v jeho […]
Václav Hejna
Václav Hejna (1914-1985) je znám jako vůdčí osobnost výtvarné skupiny Sedm v říjnu (1939-1941). Výstava se soustředí především na jeho pozoruhodné kresby z 30. a 40. let 20. století, poznamenané daumierovským expresivním jazykem a vyjadřující melancholický stav duše. Hejna byl autorem malířského díla, které na konci 30. let předznamenalo spolu s projevy Karla Šlengera hnutí […]
České exlibris 1920-1945
Druhá část postupného cyklu výstav exlibris ze sbírky grafického designu Moravské galerie v Brně mapuje období mezi lety 1920 a 1945. Od dvacátých let 20. století došlo k významnému rozvoji především díky vzniku organizovaného sběratelství. České exlibris se dostalo do kontaktu se sběratelskými organizacemi světového dosahu a s vědeckým světem vůbec, umělecky rostlo a začalo […]
Jiří Černický: Návod
„Vazby“ jsou malé objekty, které rozvíjejí myšlenky abstraktního sochařství. V pravém slova smyslu však nejde o sochy, spíše o něco, co je připomíná. Jejich ideální funkcí není existovat jako samostatný objekt. Skutečný význam souvisí s kontextem, jehož jsou součástí nebo na němž v extrémním případě parazitují. Jde tedy spíše o – součástky, segmenty, jednotky, mezičlánky, zavazbení, komplikovače, zpomalovávače … Aby bylo […]
Vladimir Tarasov: Sound games
Audio-vizuální instalace mimořádně invenčního litevského skladatele, bubeníka legendární jazzové formace Ganělin trio a spolupracovníka Ylji Kabakova byla připravena speciálně pro prostory Místodržitelského paláce ve spolupráci s festivalem Expozice nové hudby. Pohyb mezi soudobou vážnou hudbou a improvizací logicky vyústil u Tarasova právě do tvorby site-specific projektů, které představujeme poprvé v České republice.
Zbyněk Baladrán: Tabulka (součást projektu Monument transformace, fragment #3)
Zbyněk Baladrán (1973, Praha) v roce 2003 ukončil studium na Akademii výtvarných umění v Praze v ateliéru vizuální komunikace Jiřího Davida, v malířském ateliéru Vladimíra Skrepla a v ateliéru nových médií II Veroniky Bromové. Jeho práce jsou v posledních letech prezentovány na řadě přehlídek současného umění u nás i v zahraničí. V roce 2004 zastupoval jako jediný Českou republiku v San Sebastienu na […]
Jakub Schikaneder
Jakub Schikaneder (1855-1924) se řadí k umělcům, jejichž tvorba se setkává s příznivým ohlasem návštěvnické veřejností i ve 21. století. S jeho jménem jsou spojeny především scenérie plné nostalgické atmosféry zimního večera v uličkách staré Prahy, tiché chvíle návratů, padajících vloček a mdlého světla pouličních luceren. Melancholické žánrové výjevy a magie světla prchavých denních okamžiků jsou pro […]
Franz Fiedler. Fotografie: Technische Sammlungen, Dresden
Výstava představuje pozoruhodnou tvorbu prostějovského rodáka Franze Fiedlera (17.2.1885 Prostějov – 5. 2. 1956 Drážďany), jehož pozůstalost se nachází ve sbírkách Moravské galerie v Brně a Muzea Prostějovska. Jedná se o reprezentativní soubor pozitivů, které tento fotograf deponoval u rodiny v Prostějově do bezpečí, dříve než byl jeho drážďanský ateliér roku 1945 skutečně vybombardován. Část […]
Slovenský mýtus
Projekt Slovenský mýtus se pokouší představit klíčové, ba osudové téma slovenského umění prvních desetiletí 20. století. Toto téma je vnímané spíše jako tematický komplex zahrnující vizuální ztvárnění primárních představ slovenské pospolitosti, o smyslu své existence, představ, které mají ještě mýtický rozměr. Kladou si základní otázku – nakolik jsou jednotlivé umělecké či mimoumělecké vizualizace slovenského mýtu […]
