Paneland

Největší československý experiment

Výstavní projekt nahlíží na téma výstavby panelových sídlišť v 70. a 80. letech jako neopakovatelný urbanistický, architektonický či designerský experiment. Zprůmyslnění výstavby bytů bylo hlavním tématem československých stavbařů a architektů po druhé světové válce. Mělo napomoci v krátké době vyřešit naléhavý nedostatek bytů způsobený válkou a napomoci transformaci průmyslu, která se neobešla bez přesunu obyvatel do protěžovaných průmyslových center. Padesátá a šedesátá léta je možné brát jako období experimentování s technologií panelové výstavby a technologické přípravy tohoto způsobu výstavby, které se ve větší či menší míře opíralo o představy a zkušenosti levicově orientovaných architektů z období meziválečného Československa. Shodou okolností s nástupem normalizace po okupaci Československa v roce 1968 došlo k masivnímu aplikování panelové výstavby a v průběhu krátké doby se přestěhovala třetina obyvatel Československa do prostředí, které se zcela vymykalo dřívějším podobám bydlení. Nalézt klíč k tomu, jak prostředí panelových sídlišť uchopit, jak jej zabydlit, byl úkol jak pro samotné obyvatele, tak i pro vědecké týmy, které se tímto problém zabývaly z pohledu architektury, urbanismu, sociologie nebo psychologie. Nová situace a nedostatek jiných možností provokovaly obyvatele sídlišť ke spontánním aktivitám, které měly zlepšit stav volných prostranství panelových sídlišť či k hledání možností vylepšení technických nedostatků panelových bytů a jejich vybavení svépomocí. Bylo to také velmi živé téma pro řadu architektů nebo návrhářů nábytku, kteří hledali cesty, jak z panelového sídliště a betonového bytu vytvořit kvalitní a podněcující prostředí. Neméně zajímavá etapa vývoje panelových sídlišť je spojena s jejich sociální nebo estetickou proměnou po roce 1990, která odráží novodobou historii Československa a následně České republiky. Změna politické a společenské situace motivovala majitele postupně privatizovaných bytů se vzepřít všem neduhům, které panelová stavební technologie v Československu měla. Mezi hlavní témata, která obyvatelé sídliště spontánně řešili, patřily výměny bytových jader, proměna dispozic bytů, zateplování, nástavby domů a barvení jejich fasád, využívání spodního parteru domů pro obchody a služby. Spontánní zásahy obyvatel sídlišť se v průběhu 90. let mísily s odborně podloženými pohledy architektů a sociologů, kteří hledali smíření a nový pohled na to, co bylo považováno za nechtěný relikt komunistického režimu.

 

Informace

Výstava
24/11/2017 - 18/3/2018
Kurátor
Rostislav Koryčánek, Andrea Březinová, Marta Sylvestrová, Alena Krkošková, Jiří Pátek, Jana Písaříková, Petr Ingerle, Marika Kupková, Jaroslav Sedlák
Grafická úprava
Lukáš Kijonka, Michal Krůl (Kolektiv)
Architekt
Tomáš Džadoň
Vstupné
120 / 60 / 230 Kč (základní / snížené / rodinné) do celé budovy
Budova
Uměleckoprůmyslové muzeum (hlavní výstavní prostor, terasa, Respirium)
Otevírací doba
st - ne od 10 do 18 h, čt od 10 do 19 h
Datum vernisáže
23/11/2017 18:00

Mapa stránek