Paneland

Největší československý experiment

Výstavní projekt nahlíží na téma výstavby panelových sídlišť v 70. a 80. letech jako neopakovatelný urbanistický, architektonický či designerský experiment. Zprůmyslnění výstavby bytů bylo hlavním tématem československých stavbařů a architektů po druhé světové válce. Mělo napomoci v krátké době vyřešit naléhavý nedostatek bytů způsobený válkou a napomoci transformaci průmyslu, která se neobešla bez přesunu obyvatel do protěžovaných průmyslových center. Padesátá a šedesátá léta je možné brát jako období experimentování s technologií panelové výstavby a technologické přípravy tohoto způsobu výstavby, které se ve větší či menší míře opíralo o představy a zkušenosti levicově orientovaných architektů z období meziválečného Československa. Shodou okolností s nástupem normalizace po okupaci Československa v roce 1968 došlo k masivnímu aplikování panelové výstavby a v průběhu krátké doby se přestěhovala třetina obyvatel Československa do prostředí, které se zcela vymykalo dřívějším podobám bydlení. Nalézt klíč k tomu, jak prostředí panelových sídlišť uchopit, jak jej zabydlit, byl úkol jak pro samotné obyvatele, tak i pro vědecké týmy, které se tímto problém zabývaly z pohledu architektury, urbanismu, sociologie nebo psychologie. Nová situace a nedostatek jiných možností provokovaly obyvatele sídlišť ke spontánním aktivitám, které měly zlepšit stav volných prostranství panelových sídlišť či k hledání možností vylepšení technických nedostatků panelových bytů a jejich vybavení svépomocí. Bylo to také velmi živé téma pro řadu architektů nebo návrhářů nábytku, kteří hledali cesty, jak z panelového sídliště a betonového bytu vytvořit kvalitní a podněcující prostředí. Neméně zajímavá etapa vývoje panelových sídlišť je spojena s jejich sociální nebo estetickou proměnou po roce 1990, která odráží novodobou historii Československa a následně České republiky. Změna politické a společenské situace motivovala majitele postupně privatizovaných bytů se vzepřít všem neduhům, které panelová stavební technologie v Československu měla. Mezi hlavní témata, která obyvatelé sídliště spontánně řešili, patřily výměny bytových jader, proměna dispozic bytů, zateplování, nástavby domů a barvení jejich fasád, využívání spodního parteru domů pro obchody a služby. Spontánní zásahy obyvatel sídlišť se v průběhu 90. let mísily s odborně podloženými pohledy architektů a sociologů, kteří hledali smíření a nový pohled na to, co bylo považováno za nechtěný relikt komunistického režimu.

Reflexe vztahu k sídlištím a proměna pohledu na život v nich se odehrává také prostřednictvím výtvarných děl, která toto téma zpracovávají. Snažili jsme se najít ukázky, které by dobře ilustrovaly nehostinnost a letargii prostředí sídliště v době jejich budování. K tomu nám skvěle posloužila sbírka fotografií Moravské galerie, která obsahuje díla, jež jsou dnes už ikonickými komentáři té doby. Generaci, která na sídlištích vyrostla a která se pokusila nově pojmenovat svoji sídlištní zkušenost, na výstavě zastupují výtvarníci Josef Bolf, Jiří Černický, Tomáš Džadoň, Katarína Hládeková, Jan Pfeiffer, Michael Rittstein, Jan Šrámek, Maxim Velčovský, Jan Wolf.

Odborná spolupráce: Ondřej Chrobák, Jana Kořínková, Marika Kupková, Marian Lipták, Jiří Pátek, Lukáš Pecka, Jana Písaříková, Marta Sylvestrová, Markéta Žáčková

Autorské intervence: Jiří Černický, Vojtěch Pecka, Jan Šrámek, Maxim Velčovský

Multimediální intervence: Filip Cenek, Michal Kindernay

Děkujeme za poskytnutí exponátů:

Andrej Balco, Petr Balíček, Josef Bolf, Michal Brix, Karel Cudlín, Jiří Černický, Karel Runták, Miloš Budík, Jan Dyntera, Tomáš Džadoň, Fait Gallery, Tomáš Fassanti, Ludmila Hermanová, Jaroslav Horečný, Jan Jindra, Martin Kochan, Maroš Krivý, Aleš Lamr, Marian Palla, Dita Pepe, Jan Pfeiffer, Květoslav Přibyl, Jan Rajlich ml., RETRO-USE, Alena Rothbauerová, Pavla Sceranková, Slovenská národní galerie, Evžen Sobek, Miloš Spurný, Viktor Szemzö, Kateřina Šedá, Jan Šrámek, Ústavní soud České republiky, Uměleckoprůmyslové museum v Praze, Jaro Varga, David Vávra, Maxim Velčovský, Fakulta umění a designu UJEP v Ústí nad Labem, Milan Hadáček, ÚMČ Brno - Nový Lískovec, Jaroslav Černý, Moravsko-zemský archiv

Výstava se uskutečňuje za finanční podpory Ministerstva kultury ČR a statutárního města Brna. Je součástí oslav připomenutí významných výročí roku 2018 spojených s naší státností (1918, 1968, 1993) a projektu

republika mkcr_vyroci

Realizaci projektu podporuje

mk cr brno

Generální mediální partner

ct

Hlavní mediální partner

cro 

Partneři

prefa bachl dino nfa sfu retrouse

Mediální partneři

architekt + archspace artalk artmap dennikn designmag era21 kam kult krokodyl railreklam sa tsb scal dolcevita

 

 

 

Informace

Výstava
24/11/2017 - 18/3/2018
Kurátor
Rostislav Koryčánek
Grafická úprava
Lukáš Kijonka, Michal Krůl (Kolektiv)
Architekt
Tomáš Džadoň
Vstupné
150 / 75 / 250 Kč (základní / snížené / rodinné) do celé budovy
Budova
Uměleckoprůmyslové muzeum (hlavní výstavní prostor, terasa, Respirium)
Otevírací doba
st - ne od 10 do 18 h, čt od 10 do 19 h
Datum vernisáže
23/11/2017 18:00

Mapa stránek