Bibliofilie a umělecká knižní vazba

Sbírce bibliofilií a knižní vazby dal stejně jako v případě sbírky starých tisků základ Julius Leisching, ale ve větším měřítku byla rozvíjena až od počátku šedesátých let 20. století Františkem Francem a poté dr. Dagmar Halasovou. Ti získávali části významných brněnských bibliofilských sbírek, které zanikaly po smrti sběratelů. Tak se do fondů knihovny dostala například velká část sbírky Mojmíra Helceleta. Současná knižní vazba se vybírala přímo u knihvazačů a umělců, kteří se tvorbou knih zabývali.

Fond stal sbírkou v roce 1989. Dnes je to jedna z mála živých, pravidelně doplňovaných kolekcí tohoto typu v České republice. K bibliofiliím a knižní vazbě v poslední době přibývá artefaktů, které řadíme do kategorie autorská kniha.

Z Leischingových akvizic konce 19. století pochází kolekce ozdobných adres v historizujícím slohu, převážně české a rakouské provenience. Zastoupeno je i několik vynikajících kusů z evropské vazby, ale nejlépe je samozřejmě dokumentována česká produkce.
Z první zakladatelské generace moderní české vazby 20. století vlastníme téměř všechny autory - nalezneme zde Ludvíka Bradáče i jeho pražské žáky Petru Pospíšilovou, Antonína Tvrdého, Josefa Brouska, a to jak v individuálních vazbách, tak v řadě vazeb nakladatelských, z mladších pak kolekce Josefa Vyskočila, manželů Jiroutových a Otto Blažka. Nesmírně cenný je soubor vazeb Jindřicha Svobody, zahrnující rovnoměrně všechna Svobodova skvělá období od konce dvacátých let až po poslední práce z let devadesátých.
V posledních letech se akviziční strategie soustřeďuje na mladší generaci tvůrců, mezi jinými Elišky Čabalové a Jana Perůtky. Malou, ale reprezentativní kolekcí je zastoupen brněnský konceptualista Jiří H. Kocman, a to od svých prvních knih až po re-making-books a autorské papíry. Tuto oblast ještě doplňují díla Miloše Šejna, Dalibora Chatrného a rané práce Jana Činčery.
Jinou polohu autorské knihy představuje tvorba Jiřího Hadlače nebo Květy Pacovské. Vynikajícím způsobem je v Moravské galerii v Brně zastoupen Josef Váchal, takže galerie vlastní nyní impozantní kolekci 12 Váchalových autorských knih a ve sbírce se nachází i řada knih ilustrovaných Váchalovými grafikami.

Bibliofilské tisky zahrnují hlavně českou produkci 20. století. Najdeme zde všechny významné edice počínaje tisky Sáňkovými, Florianovo Dobré Dílo, Pojerovu Atlantis, Pourovu edici, Symposion Rudolfa Škeříka, vedle nich ale i produkci drobných a příležitostných tisků moravských bibliofilů. Moderní podobu české knihy představují knihy Družstevní práce, Aventina, Melantrichu a další. Zastoupeny jsou knižní obálky, úpravy a ilustrace Štýrského, Toyen, Muziky, tisky s originálními ilustracemi Karla Svolinského, Cyrila Boudy, Petra Dillingera a dalších. Zajímavá je kompletní řada tisků z Obzinovy tiskárny ve Vyškově s knižními obálkami Josefa Čapka. Z poválečného období zde nalezneme produkci Lyry Pragensis, Hlavsovu edici Bohemia, řadu bibliofilií vydanou brněnským Františkem Janásem a nemnoha dalšími vydavateli a nakladateli a v poslední době patří k vrcholným akvizicím téměř kompletní produkce pražského bibliofilského nakladatelství Aulos.

Souvislosti

Odkazy
Judita Matějová

Mapa stránek