Uměleckoprůmyslové muzeum

Husova 14, 662 26 Brno
+420 532 169 111

otevírací doba:
středa - neděle 10.00 - 18.00
čtvrtek 10.00 - 19.00
pondělí, úterý zavřeno

Výklad pro skupiny v krátkodobých výstavách a ve stálé expozici je možné objednat telefonicky na +420 532 169 146 nebo písemně na da@moravska-galerie.cz.

 Prohlédněte si prostory budovy ve fotogalerii:

VÝSTAVNÍ PROSTORY A VSTUPNÉ
Přízemí budovy
- krátkodobá výstava (vstupné 100/50 Kč)
První patro
- Camera - krátkodobá výstava (vstupné 40/20 Kč)
- Respirium - krátkodobá výstava (vstupné 40/20 Kč)
- Podesta - krátkodobá výstava (vstup volný)
Druhé patro
- stálá expozice Užitého umění (vstupné 60/30 Kč)
Celá budova
- vstupenka do celé budovy 150 Kč/ poloviční 75 Kč/ rodinné 325 Kč

O objektu
V budově Uměleckoprůmyslového muzea se nachází stálá expozice užitého umění od středověku po současnost, zastoupeny jsou sbírky skla, keramiky a porcelánu, textilu, nábytku, kovů a grafického designu. Kromě klasické expozice mají návštěvníci možnost absolvovat virtuální prohlídku muzejních exponátů soustředěných v tzv. mikrogalerii. Vedle sálů pro krátkodobé výstavy je zde Camera, jediný stabilní výstavní prostor věnovaný výhradně fotografii v rámci českých muzeí umění.
Uměleckoprůmyslové muzeum disponuje přednáškovým sálem s kapacitou 70 míst. Návštěvníkům slouží muzejní obchod s širokou nabídkou publikací o výtavrném umění a kavárna s internetem. Zázemí pro lektorskou činnost poskytuje prostor Dětského ateliéru.

Historie budovy
Uměleckoprůmyslové muzeum v Brně bylo založeno po vzoru vídeňského Muzea pro umění a průmysl 2. prosince 1873. Jeho zakladatelé - Moravský průmyslový spolek a Obchodní a živnostenská komora - sledovali především vzdělávací a výchovné cíle muzea. První sbírkové předměty získané na světové výstavě ve Vídni byly umístěny v prostorách Moravského průmyslového spolku a v roce 1882 byla započata výstavba samostatné budovy podle plánů ředitele muzea Johana G. Schöna. Neorenesanční budova na brněnské okružní třídě, inspirovaná vídeňskými stavbami Gottfrieda Sempera, byla pojata velkoryse jako reprezentativní stánek pro uložení sbírek, výstavní účely i přednáškovou činnost. Po rozhodnutí uspořádat v těchto prostorách císařskou jubilejní výstavu v roce 1888 se přistoupilo k přístavbě, která byla dokončena během čtyř měsíců a svým progresivním řešením (zvláště konstrukcí dvojitého stropu světlíku a spojovací galerií) se stala pozoruhodnou součástí expozice.
V době působení ředitelů Augusta Prokopa (1883-1893) a Julia Leischinga (1893-1922) se stalo brněnské Uměleckoprůmyslové muzeum moderní institucí s širokým záběrem činností. Stálé expozice doplňovaly pravidelné putovní tématické výstavy doprovázené reprezentativními katalogy s reprodukcemi, samostatně vycházel časopis Mitteilungen des Mährischen Gewerbemuseum in Brünn. Vzdělávací úlohu plnila od počátku systematicky budovaná veřejná knihovna i ateliéry pro kopírování a napodobování.
Po vzniku Československé republiky se stala součástí Moravského uměleckoprůmyslového muzea Škola uměleckých řemesel. Válečné události neznamenaly jen ztrátu ve sbírkovém fondu, ale značně poškozena byla rovněž budova. Její adaptace proběhla v několika poválečných letech podle plánů architekta Bohuslava Fuchse za velkorysé dotace Obchodní a živnostenské komory, která však byla v roce 1948 zrušena, a muzeum se stalo státní institucí - pobočkou pražského Uměleckoprůmyslového muzea. Tento stav byl změněn až v roce 1961, kdy spojením Obrazárny Moravského zemského muzea a Uměleckoprůmyslového muzea vznikla Moravská galerie v Brně jako největší instituce svého druhu v republice, spojující sbírky volného a užitého umění. Ústav užitého umění se zaměřil na systematické budování sbírkového fondu, doplňování chybějících dokladů z jednotlivých vývojových období a dokumentaci současného užitého umění.
Do úspěšného rozšiřování aktivit těžce zasáhlo přestěhování obrazárny do prostor Uměleckoprůmyslového muzea na přelomu 70. a 80 let. Zabrání výstavních sálů pro depozitáře paralyzovalo výstavní možnosti, záhy nastala kritická situace v uložení sbírkových fondů. Nucené omezení výstavní i přednáškové činnosti mělo dlouhodobý neblahý dopad na postavení instituce v rámci brněnského kulturního života. Tento nepříznivý stav se postupně podařilo řešit získáním Místodržitelského a Pražákova paláce. Léta provizorního stísněného provozu se však podepsala na stavu budovy Uměleckoprůmyslového muzea. Proto byla v roce 1992 vypsána architektonická soutěž na jeho rekonstrukci, z níž vítězně vyšel návrh architekta Ivana Kolečka, který realizoval společně s architekty Zdeňkou Vydrovou a Viktorem Rudišem. Cílem této rekonstrukce nebyla pouze obnova technického zázemí a osvobození stavby od pozdějších nevhodných úprav, ale hlavně vytvoření vhodných podmínek pro prezentaci vzácných sbírkových předmětů. Zrekonstruovaná budova s novou expozicí byla slavnostně otevřena 15. prosince 2001.