Místodržitelský palác

Moravské náměstí 1a, 662 26 Brno
+420 532 169 111

otevírací doba:
středa - neděle 10.00 - 18.00
čtvrtek 10.00 - 19.00
pondělí, úterý zavřeno

Objednávky komentovaných prohlídek, skupinových návštěv a workshopů:
Rezervace nutná, kontakt: da@moravska-galerie.cz or +420 532 169 146
Skupiny si mohou objednat český i cizojazyčný výklad.

VÝSTAVNÍ PROSTORY A VSTUPNÉ
Přízemí budovy
- krátkodobá výstava (vstupné od 80/40 Kč do 100/50 Kč)
- Barokní sál - krátkodobá výstava (vstupné 30/15 Kč)
- Ambit - výstavní prostor pro krátkodobé výstavy (vstup volný)
První patro
- stálá expozice Umění od gotiky po 19. století (vstupné 60/30 Kč)
- Kabinet - krátkodobá výstava (vstupné 30/15 Kč)
Celá budova
- vstupenka do celé budovy 140 Kč / poloviční 70 Kč / rodinné 300 Kč

Prohlédněte si prostory budovy ve fotogalerii:

O objektu
Jedna z architektonicky nejpozoruhodnějších barokních budov města Brna - tzv. Místodržitelský palác, je s Moravskou galerií v Brně spojen teprve od roku 1990, kdy ji Magistrát města Brna (krátce po zrušení Muzea dělnického hnutí) předal této instituci.
V současnosti je v prvním patře umístěna stálá expozice umění od gotiky do 19. století, jejíž součástí je Kabinet kresby a grafiky, a prostor pro aktuální výstavy. Přízemí budovy je vyhrazeno pro pořádání rozsáhlých krátkodobých výstav. V Místodržitelském paláci je dále Barokní sál s kapacitou 150 míst, ve kterém jsou pořádány nejrůznější akce i aktuální výstavy. Dále se zde nachází muzejní obchod a jazzová kavárna Podobrazy.

Historie objektu
Historie objektu jako jedné z dominant Moravského (dříve Joštova) náměstí je úzce spjata s kostelem sv. Tomáše a sahá až do poloviny 14. století, kdy byl jako augustiniánský klášter založen v těsné blízkosti městských hradeb moravským markrabětem Janem Jindřichem. Současnou podobu však získal tento stavební komplex jednak v 60. letech 17. století (architekt Jan Křtitel Erna) a zejména pak za barokní přestavby prováděné od 30. let do roku 1752 pod vedením brněnského stavitele Mořice Grimma, po jejímž ukončení byl klášter povýšen na opatství. Poté, co v důsledku josefínských reforem na počátku 80. let byli augustiniáni nuceni přestěhovat se do budov starobrněnského kláštera, byly do uprázdněných reprezentativních prostor přejmenovaného "dikasteriálního paláce" nadlouho umístěny nové státní, zemské a stavovské úřady. Následující stavební úpravy, které poznamenaly zvláště především interiéry, projektoval vídeňský dvorní architekt Franz Anton Hillebrandt. Zemským úřadům a jako sídlo zemského presidenta sloužil palác i po roce 1918, za protektorátu ovšem vystřídaly úřady mladého československého státu úřady německé. Dalším závažným mezníkem novodobých dějin bylo rozhodnutí o přidělení paláce Muzeu dělnického hnutí Brněnska, jež budovou disponovalo od r. 1955 až do politických změn po listopadu 1989.