Jurkovičova vila

Přejít na samostatné stránky Jurkovičovy vily zde.



Jana Nečase 2, Brno-Žabovřesky
+420 532 169 501/502
jurkovic@moravska-galerie.cz

Jurkovičova vila má své samostatné stránky, na kterých naleznete všechny potřebné informace. Vila je pro veřejnost otevřena od 1. dubna 2011.  Doporučujeme rezervaci předem.  Prohlídku vily je možné objednat přes rezervační formulář.

Prohlídky vily s výkladem probíhají každou celou hodinu podle otevírací doby.

Otevírací doba
(Duben - říjen) Úterý - neděle 10 - 12 h a 12.30 - 18 h
(Listopad - březen) Čtvrtek - neděle 10 - 12 h a 12.30 - 16.00 h

Prohlédněte si fotografie vily:

O objektu
Jurkovičova vila je jednou z nejvýznamnějších architektonických památek přelomu 19. a 20. století v Brně. Spolu s realizacemi Jurkovičových návrhů na Pustevnách, v Luhačovicích a na zámku Nové Město nad Metují tvoří páteř jeho dochovaného díla v České republice. Tato architektonická památka má pro secesní Brno stejný význam jako vila Tugendhat pro Brno funkcionalistické.

Přestože větší část aktivního života strávil Dušan Samo Jurkovič (1868 - 1947) na rodném Slovensku, zapsal se vedle Jana Kotěry jako jeden z nejvýznamnějších architektů působících v českých zemích na přelomu 19. a 20. století. Pro brněnské stavebníky navrhl na počátku 20. století několik staveb. Nejvýznamnější památkou Jurkovičova působení v Brně však zůstává vila, kterou si v roce 1906 navrhl a postavil na lesním svahu nad řekou Svratkou, na okraji tehdy ještě samostatné příměstské obce Žabovřesky (ul. Jana Nečase 2). Realizoval v ní manifestačně své dosavadní poznatky a modelovou představu vily. Hlásí se v ní k anglickému hnutí Art & Crafts s jeho návratem k tradici bydlení, k řemeslům, k sepjetí toho, co my nazýváme volným a užitým uměním. K této osobité parafrázi anglické vily se Jurkovič dopracoval díky svým dosavadním osobním zkušenostem s řemeslem, ale také jí zhodnocoval své vídeňské školení u Camilla Sitteho, prohloubené studiem prací Edgara Wooda, C. R. Mackintoshe a zejména H. M. Baillie-Scotta (jeho studie Dům a zahrada vyšla v českém překladu v roce 1910 péčí Laichterova nakladatelství).

Již zasazení vily do krajiny je výsostným tvůrčím činem, v němž se Jurkovič projevil jako jeden z nejcitlivějších architektů ve vztahu k přírodě. Lokalita je dodnes vyhledávaným cílem výletů, nabízejícím blízký les, řeku, bohaté výhledy. Jurkovič si sám aktivně těchto požitků dopřával. Na nedalekém břehu Svratky postavil i loděnici, kterou se svými přáteli využíval. Stavba vily je mezníkem ve vlastní Jurkovičově tvorbě. Demonstruje vývojový posun v jeho stylu, opouštějícím počáteční parafrázování dřevěných lidových staveb, jejichž vliv se tentokrát omezil pouze na základní konstruktivní podstatu.

Po svých zkušenostech z Luhačovic se Dušan Jurkovič rozhodl použít hrázděnou konstrukci izolovanou a zároveň krytou korkovými panely, které byly zvenku omítnuté cementovou a zevnitř sádrovou omítkou. Adekvátně k tomu se snažil použité stavební prvky co nejvíce zjednodušit, takže v konečném důsledku se vizuálně uplatňovaly především čisté bílé stěny domu a z tradičních lidových prvků se stává jednoduchá geometrická zkratka. Novým výrazovým prvkem je kamenný arkádový vstup s terasou. Z dispozičního hlediska je vila důsledně rozdělena na vstupní reprezentačně společenskou část přízemí, kde zařídil i vlastní výstavní sál, na pracovní část na patře a soukromé obytné prostory na obou podlažích. Všechny tyto prostory spojuje hala jako sjednocující princip. Prvky, které zde aplikoval poprvé, později opět využil při dalších realizacích, jako byly přestavby zámku v Novém Městě nad Metují nebo bývalého kláštera na Zbraslavi, stejně jako v obytné architektuře v Brně i jiných místech (nájemní dům B. Škardy atd.).